Unikátní krovy ze 14. století - Staroměstská mostecká věž
Předhusitské krovy jsou u nás velice vzácné. I proto objev původních krovů ze 14. století na Staroměstské mostecké věži způsobil mezi památkáři malou senzaci. Doposud se mělo za to, že staré trámy na této věži padly za oběť švédskému obléhání na konci třicetileté války. Díky naší péči se tyto historické
a unikátní krovy opět zpřístupní veřejnosti.
Trámy jsou staré více než 660 let
Hodnota krovu je nevyčíslitelná. Výzkum ukázal, že dřevo bylo pokáceno v polovině 14. století a bylo přichystáno už při stavbě Karlova mostu. Ten byl dokončen v roce 1357. Trámy byly řezány dvoumužným katrem tedy Bavorskou technologií, kdy jeden člověk stojí na stolici, druhý pod ním a řežou šikmo. Při stavbě střechy byla použita stanová konstrukce, tedy podobná té, která je k vidění na Karlštejně.
Rozšíření expozice o krovy
Celý prostor je uveden do takového stavu, aby zde mohli turisté bezpečně spatřit unikátní dřevěné krovy, které jsou v Praze snad jen v kostele sv. Anny. Kromě zpevnění podlahy a souběžně nového zavěšení stropu místnosti byly odstraněny veškeré kabely od monitorovacích kamer Městské policie a Pražské informační služby a elektroinstalace. Tesaři vynesli až na ochoz stovky metrů prken a hranolů, které použili na stavbu nové podlahy a vnitřní podbití střechy, které bylo poprvé opraveno v období po druhé světové válce. Až se dveře vedoucí do podkroví otevřou, bude se vstupovat pouze po malých skupinách kvůli vlhkostním šokům. Původní dřevo je totiž narušeno protipožárním nátěrem aplikovaným za druhé světové války, který je stále agresivní.
Pro společnost ABL, která se o památky stará, je to již 3. úspěšná rekonstrukce po věži kostela sv. Mikuláše na Malé Straně, kde vznikla pozorovatelna StB Kajka
a po komplexní rekonstrukci suterénu Staroměstské mostecké věže.
Věříme, že se budou všem návštěvníků, nejenom odborníkům a architektům, nově zrekonstruované krovy líbit.
Staroměstská mostecká věž je považována za jednu z nejkrásnějších gotických staveb. Byla dostavěna v 70. – 80. letech 14. století. Na ochoz se vystoupá po 138 schodech. Výška věže je 47 metrů.
Prašná brána - Zbraně napříč staletími
Historické prostory Prašné brány se mění na místo, kde tradice a řemeslný um se prolíná s moderními potřebami filmového průmyslu. Uvnitř věže tak návštěvník nalézá svět, který mu může připomínat expozice známé z mnoha hradů a zámků. Ve vzduchu je však cítit něco výjimečného. Je to proto, že všechny zde vystavené zbraně a zbroje si již zahrály v některém Hollywoodském nebo světovém filmu.
Pro dokreslení filmové atmosféry je celá expozice instalovaná do speciálních vitrín, které byly původně vyrobeny pro film Van Helsing a na filmovém plátně se s nimi divák rozloučil při dramatické scéně hořícího hradu, jak je vidět, tak zbytečně. Expozici realizuje ABL, a.s. provozovatel pražských věží ve spolupráci s renomovanou filmovou a produkční společností Three Brothers, s.r.o.
První patro návštěvníka přivítá čtveřicí naježených hlavní kanónů, které reprezentují různé typy obléhacích a obraných zbraní. Můžeme si zde tedy prohlédnout jak klasická barokní děla, tak například dělo komorové anebo malé pevnostní dělo. Expozice je dále doplněna o sbírku sečných a úderných zbraní reprezentovanou např. vikinskými zbraněmi, nebo replikou orientální kroužkové zbroje s ocelovými pláty tkzv. bechtěrem. Zbraně v tomto patře si zahrály např. ve filmu Nomad, Black Death nebo ve výpravné sérii Pillars of the Earth, podle stejnojmenné knihy Kenna Folletta.
Druhé patro se nese v duchu plně filmovém. Nalezneme zde např. roh a meč z filmu Letopisy Narnie: Princ Kaspian, Longenovo kopí z filmu Hellboy, které je obdařeno svatou mocí, pracovní nářadí z filmu Jack rozparovač, Brnění temného rytíře z filmu Knights´ Tale, Meč z filmu Monkey King, trůn z Johanky z Arku, rapíry z výpravného filmu Anonymous, nebo vražedné stilleto z filmu Blade II. Expozici doplňují zajímavosti jako např. dýka svobodných zednářů, nebo na zakázku vyráběný meč k světové MMORPG hře World of Warcraft. Pozadu nezůstává ani muzikál, takže si návštěvník může prohlédnout předměty z muzikálu Drákula. Drátěnou košili pro panenku Barbie ocení malé dámy a šupinovou zbroj naopak pánové. Nechybí ale také pravý řecký štít s medúzou.
Třetí patro nabízí unikátní výstavu, která nám nastíní vývoj přileb od 12. století do 17. století a představí nám krásné kompletní zbroje ze 14. – 17. století, které jsou doplněny o různé typy štítů.
Věž chrámu sv. Mikuláše: Kajka - bývalá pozorovatelna StB
Návštěvníci Prahy mají možnost vidět Malou Stranu očima agentů tajných služeb. Ve věži Chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí se po náročné rekonstrukci otevírá veřejnosti bývalá pozorovatelna Státní bezpečnosti. Autentický prostor i doplňující expozice jsou českým unikátem. Přesto, že pozorovatelen bylo jen v Praze více než 70, je malostranská KAJKA jedinou zpřístupněnou.
Kajka byla v době svého fungování nazývána také Dědkárna nebo Dědkostroj – svou službu si zde totiž odbývali především vysloužilí agenti. Jejich úkolem bylo monitorovat pohyb vozidel a osob v okolí ambasády USA a jejich spojenců - Japonska, Velké Británie a Německa.
Informace putovaly radiovysílačkou vozové hlídce v terénu, která se poté zájmovým objektům věnovala.
Návštěvníci expozice KAJKA uvidí fotografie pořízené hledáčkem tajných služeb, dobové artefakty a pracovní pomůcky špionů, ale také fotografie sportovců či pivní etikety, jejichž vylepováním si tehdejší policisté krátili čas.
KAJKA je otevřena každý den od 10.00 do 22.00.
|
Stálá expozice Kajka |
Stálá expozice Kajka |
Výhled z pozorovatelny
|
|
Kopie cínového nádobí z 15.– 17. Století.
Nejstarší důkazy o využití cínu pocházejí z doby asi 3000 let př. n.l.z blízkého východu a Balkánu. V Čechách je nejstarší těžba cínu dokumentována v Krušných horách od roku 1200 n. l., od 15. století na Cínovci a od 16. století ve Slavkově.
Z cínu se vyráběly poháry, konvice, karafy, džbány, talíře, mísy i příbory. Cínové nádobí bylo často zdobené - buď výstupky, ornamenty nebo odlévanými reliéfy. Poháry z cínu byly jak okrouhlé, tak šesti- či osmiúhelníkové. Užívání cínového nádobí bylo běžné od středověku až do 17. století, kdy začalo být vytlačováno masovou produkcí skla a porcelánu. Posledním běžným použitím cínu byla výroba korbelů na pivo.
Kopie bust z triforia katedrály sv. Víta z let 1375-1378
V triforiu katedrály sv. Víta se nachází 21 unikátních polychromovaných portrétních bust, které byly realizovány v několika fázích. Pracovalo na nich 5-7 mistrů kameníků, z nichž hlavním byl Petr Parléř, vedoucí tzv. parléřovskou kamenickou huť.
Kopie dvou z nich máte před sebou. Jedná se o podobizny Václava IV. a Karla IV., které jsou umístěny ve starší, střední části triforia, a pochází nejspíše z let 1375-1378.
Kopie pohřební koruny Přemysla Otakara II.
Pohřební koruna Přemysla Otakara II. byla jedním ze vzorů pro budoucí korunovační klenoty, které nechal zhotovit v roce 1346 král Karel IV. pro svoji korunovaci. Na příkaz Karla IV., ctitele odkazu svých přemyslovských předků, byly ostatky uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě (1373) pod skvostným náhrobkem od Petra Parléře. Spolu s ostatky krále Přemysla Otakara II. byly do hrobky uloženy i pohřební klenoty (koruna, jablko, žezlo). Na pohřební koruně se dochoval nápis "Hic sunt ossa Otakari incliti, regis Bohemiae quinti" neboli "Toto jsou kosti Otakara vznešeného, pátého krále českého."
|
Rozšířená expozice o Karlu IV. |
Rozšířená expozice o Karlu IV. |
Rozšířená expozice o Karlu IV. |
Rozšířená expozice o Karlu IV.
|
Rozšířená expozice o Karlu IV. |
Rozšířená expozice o Karlu IV. |
|