Archiv novinek

Stálé expozice na Pražských věžích

Kajka - bývalá pozorovatelna StB

Návštěvníci Prahy mají možnost vidět Malou Stranu očima agentů tajných služeb. Ve věži Chrámu sv. Mikuláše na Malostranském náměstí se po náročné rekonstrukci otevírá veřejnosti bývalá pozorovatelna Státní bezpečnosti. Autentický prostor i doplňující expozice jsou českým unikátem. Přesto, že pozorovatelen bylo jen v Praze více než 70, je malostranská KAJKA jedinou zpřístupněnou.

Kajka byla v době svého fungování nazývána také Dědkárna nebo Dědkostroj – svou službu si zde totiž odbývali především vysloužilí agenti. Jejich úkolem bylo monitorovat pohyb vozidel a osob v okolí ambasády USA a jejich spojenců - Japonska, Velké Británie a Německa.
Informace putovaly radiovysílačkou vozové hlídce v terénu, která se poté zájmovým objektům věnovala.
Návštěvníci expozice KAJKA uvidí fotografie pořízené hledáčkem tajných služeb, dobové artefakty a pracovní pomůcky špionů, ale také fotografie sportovců či pivní etikety, jejichž vylepováním si tehdejší policisté krátili čas.

KAJKA je otevřena každý den od 10.00 do 22.00.

Slavnostní přestřižení pásky

VB před věží

Stálá expozice Kajka

Výhled z pozorovatelny

Expozice husitství

Expozice věnovaná husitství nyní nově v Praze v gotických prostorách Prašné brány. Zažijte v bitevním dioramatu okamžik vítězství společně s husity, poznejte kořeny evropské reformace, husitské válečnictví i vojevůdce Jana Žižku …

Expozice Karel IV. a jeho doba

Císař Karel IV. byl jedním z nejvýznamnějších vládců středověké Evropy. Poznejte jeho dobu, významné osobnosti i jeho dílo. Právě on dal Praze nezaměnitelné kouzlo. Navštivte 2. Patro Karlova „triumfálního oblouku“, Staroměstské mostecké věže, unikátní součást jeho velkolepého díla.

Kopie cínového nádobí z 15.– 17. Století.

Nejstarší důkazy o využití cínu pocházejí z doby asi 3000 let př. n.l.z blízkého východu a Balkánu. V Čechách je nejstarší těžba cínu dokumentována v Krušných horách od roku 1200 n. l., od 15. století na Cínovci a od 16. století ve Slavkově.
Z cínu se vyráběly poháry, konvice, karafy, džbány, talíře, mísy i příbory. Cínové nádobí bylo často zdobené - buď výstupky, ornamenty nebo odlévanými reliéfy. Poháry z cínu byly jak okrouhlé, tak šesti- či osmiúhelníkové. Užívání cínového nádobí bylo běžné od středověku až do 17. století, kdy začalo být vytlačováno masovou produkcí skla a porcelánu. Posledním běžným použitím cínu byla výroba korbelů na pivo.

Kopie bust z triforia katedrály sv. Víta z let 1375-1378

V triforiu katedrály sv. Víta se nachází 21 unikátních polychromovaných portrétních bust, které byly realizovány v několika fázích. Pracovalo na nich 5-7 mistrů kameníků, z nichž hlavním byl Petr Parléř, vedoucí tzv. parléřovskou kamenickou huť.
Kopie dvou z nich máte před sebou. Jedná se o podobizny Václava IV. a Karla IV., které jsou umístěny ve starší, střední části triforia, a pochází nejspíše z let 1375-1378.

Kopie pohřební koruny Přemysla Otakara II.

Pohřební koruna Přemysla Otakara II. byla jedním ze vzorů pro budoucí korunovační klenoty, které nechal zhotovit v roce 1346 král Karel IV. pro svoji korunovaci. Na příkaz Karla IV., ctitele odkazu svých přemyslovských předků, byly ostatky uloženy v chrámu sv. Víta na Pražském hradě (1373) pod skvostným náhrobkem od Petra Parléře. Spolu s ostatky krále Přemysla Otakara II. byly do hrobky uloženy i pohřební klenoty (koruna, jablko, žezlo). Na pohřební koruně se dochoval nápis "Hic sunt ossa Otakari incliti, regis Bohemiae quinti" neboli "Toto jsou kosti Otakara vznešeného, pátého krále českého."

Rozšířená expozice o Karlu IV.

Expozice ve Staroměstské mostecké věži

Císař a král Karel IV. je bezpochyby nejvýznamnějším českým panovníkem a osobností evropského významu. Z Prahy vytvořil centrum Říše římské a jedno z největších a nerozvinutějších evropských měst. Stejným způsobem pod jeho vládou vzkvétaly i české země. Je namístě si Karla IV. připomínat a zejména pak na místech, kde sám kráčel. Proto je nová expozice instalována právě ve Staroměstské mostecké věži, která je unikátní součástí císařova velkolepého díla.

Sláva českého království

České země dosáhly za vlády Karla IV. Lucemburského svého vrcholu. Karel se otevřeně hlásil ke svým českým kořenům po matce Elišce z rodu Přemyslovců a z českého království vytvořil srdce Říše s hlavním městem Prahou, kterou pozvedl k nebývalé slávě. Český stát měl za Karlovy vlády dvojnásobnou rozlohu a hrál významnou úlohu v evropské politice. Karel IV. stál u založení pražské univerzity, Nového Města pražského, katedrály sv. Víta i nového kamenného mostu s „triumfálním obloukem“, Staroměstskou mosteckou věží. Tato vrcholně gotická věž z dílny význačného stavitele Petra Parléře je jednou z nejkrásnějších ukázek gotické architektury v Evropě. Je koncipována jako obranná věž, zároveň však s vysokou estetickou hodnotou a unikátní sochařskou výzdobou jakožto součást královské korunovační cesty. Pod touto věží, ještě nedokončenou, se rovněž ubíral smuteční průvod při pohřbu Karla IV. Dostavěna byla za vlády Karlova syna Václava IV. Je tedy jen logické, že právě tato unikátní památka bude místem expozice, která nám připomene, kdo byl Karel IV. a v čem tkví jeho nadčasový význam.

Co nabízí expozice

Expozice na 2. patře Staroměstské mostecké věže, které se může pochlubit nádherným kazetovým stropem, je koncipována tak, aby navodila dojem středověké komnaty, v níž se sešly významné osobnosti doby Karla IV. Návštěvníci si budou moci prohlédnout historické kostýmy císaře Karla IV., arcibiskupa Arnošta z Pardubic, stavitele Petra Parléře, královny Alžběty Pomořanské a malého krále Václava IV., které byly zhotoveny podle středověkých střihů a na základě dobových vyobrazení s maximální možnou autenticitou. Exponáty doplňuje symbolický základní kámen Karlova mostu s vytesaným magickým datem založení 9. 7. 1357 v 5 hodin a 31 min, tedy 1-3-5-7-9-7-5-3-1. Součástí jsou též životopisy osobností a tematicky řazené tabule, které návštěvníkům přiblíží nejrůznější tváře doby i samotného Karla IV.

Poděkování

Společnost ABL FM Services, a.s. děkuje za spolupráci na vytvoření expozice Karel IV. a jeho doba všem, kteří jakoukoliv měrou přispěli k její realizaci. Zejména pak Pražské informační službě za vstřícnost a podporu, profesorce Lence Bobkové za odbornou konsultaci, Filipovi Stránskému za realizaci projektu a Lence Nebeské DiS, autorce výtvarné stránky expozice. Dále si poděkování zaslouží Vladimír Pasák, Libor Vrba a Merlet, s.r.o., Břetislav Král a Petr Vašíček. Poděkování patří i SHŠ Citadela.

„Staroměstská mostecká věž, z níž na Prahu shlížejí římský císař a český král Karel IV. a jeho syn Václav IV., se vyznačuje bohatou a propracovanou symbolikou. Navzdory veškerému úsilí se její významy nepodařilo dosud zcela objasnit. Nepochybně však vyjadřuje Karlovo pojetí císařské i královské vlády a její sepětí se zeměmi Koruny české. Svou funkci měla věž též v pražském panoramatu jako honosný strážce Kamenného mostu, po kterém procházely slavnostní průvody, ať již směrem k panovnické rezidenci na Hradě nebo opačně, do každodenností pulsujícího pravobřežního souměstí.“

Prof. PhDr. Petr Čornej, Dr.Sc.,
historik a rektor Literární akademie

„Karel IV. ke Staroměstské mostecké věži nepochybně patří. Nechal ji zbudovat jako triumfální bránu na královské cestě protínající pražská města a vedoucí k rezidenčnímu sídlu českých králů. Její výzdoba hlásala slávu majestátu panovníků z lucemburského rodu, kteří rozšířili své državy (viz erby korunních zemí) a v jejichž rukou se spojily dvě koruny – česká a římská. V historii mostecké věže nelze opominout ani Václava IV. Zamýšlená expozice je tudíž namístě; bylo by dobře, kdyby její koncepce vycházela ze zachované výzdoby.“

Prof. PhDr. Lenka Bobková, CSc.

„Osobně považuji Karla IV. za jednu z největších evropských osobností středověku. Jeho dílo působí i z dnešního pohledu až neuvěřitelně a je jedině dobře, že právě Staroměstská mostecká věž může nabídnout oslavě Otce vlasti prostor k připomínce jeho doby. Až na výjimky si dokážu jen těžko představit lepší místo k připomenutí Karla IV., než právě tento kamenný monument.“

Mgr. Jan Hrdina, historik