Z historie

Věž na západním konci mostu je v podstatě soustavou dvou věží odlišného vzhledu, původu i velikosti. Menší z věží byla postavena již v románském slohu, byla součástí prvního pražského kamenného Juditina mostu z 1. poloviny 12. století, je však starší. První zmínky o ní pocházejí až z roku 1249. Druhá, vyšší věž, začala vznikat se stavbou Karlova mostu roku 1357 podle vzoru Staroměstské mostecké věže z protilehlého břehu, ovšem byla dokončena až o století později za vlády Jiřího z Poděbrad, stále bez plánované sochařské výzdoby. Obě věže spojuje brána s cimbuřím z počátku 15. století. Zdobena je znaky zemí Václava IV. Věže s bránou byly rovněž součástí městského opevnění, ovšem nebyly tolik poničeny za Třicetileté války jako věž na druhém břehu, neboť Švédové ji získali bez většího odporu.

Menší, tzv. Juditina věž, sloužila od začátku 15. století jako těžký žalář a svojí funkci si udržela další dvě stovky let. Od roku 1591 až do roku 1784, kdy byla sloučena pražská města, sídlil ve věži celní úřad. Vchod do věže je z chodby domu čp. 56, v níž sídlil úřad mostu Pražského a solní úřad císařský. Ve stejném roce, kdy byla ve věži zřízena celnice, prošla věž i renesančními úpravami. Z této přestavby se dochovaly ozdobné štíty, zbytky rustikované omítky, tvar oken a portálu. Ve sklepení věže je dochován významný soubor rytin z poloviny 13. století, které zachycují lidské postavy, zvířata a zbraně, osmicípou hvězdu a několik šlechtických erbů.

Vyšší z věží je nejmladší částí celého Karlova mostu, nepočítáme-li samozřejmě rekonstrukce po velké povodni v 18. století. Věž byla využívána především jako sklad a vzhledem ke své dispozici také jako hláska, tedy podobně jako věže u sv. Mikuláše nebo na Staroměstském náměstí.Ochoz je umístěn ve výšce šestadvaceti metrů, výška věže bez ozdobných prvků je pětačtyřicet metrů. Obě věže prošly v letech 1879 - 83 rekonstrukcí pod vedením Josefa Mockera..

Vstupte do fotogalerie